Budeme dělat to, co jsme dělali předchozích 25 let – poskytovat špičkové právní služby, říká Karel Muzikář, vedoucí partner advokátní kanceláře Skils.
Na konci loňského roku došlo v české advokacii k významné události. Pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře Weil, Gotshal & Manges změnila jméno na Skils. Jak ale říká vedoucí partner Karel Muzikář, pro kancelář a její klienty se prakticky nic nezměnilo. I pod hlavičkou Skils pracují stejní partneři, advokáti či členové administrativy a v zahraničí bude firma nadále úzce spolupracovat s advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges. „Právně jde o naprosto totožnou společnost, která se pouze přejmenovala,“ říká Karel Muzikář.
Proč k přejmenování vaší advokátní kanceláře došlo?
Na to asi neexistuje stručná odpověď. Šlo ale o krok, který vyplynul z toho, jak vnímáme, jakým směrem se vyvíjí advokátní byznys. V celé kontinentální Evropě se totiž trh právních služeb mění dost zásadně, ale také jinak než ve světě anglosaské advokacie. Logickým krokem, prospěšným pro všechny strany, proto bylo některé zažité modely a struktury opustit. Uvědomovali jsme si to nejen my v Praze, ale stejný pohled měli i partneři v New Yorku či v Londýně. Chtěl bych však zdůraznit, že to neznamená, že s Weil, Gotshal & Manges končíme. I nadále budeme úzce spolupracovat tam, kde to bude pro obě strany výhodné.
Od začátku roku tedy vystupujete jako Skils. Proč jste zvolili zrovna toto jméno?
Hledali jsme název, který bude jednoduchý a zapamatovatelný, ale také úderný, libozvučný a bude vyzařovat nějakou emoci. Že jsme nakonec zvolili Skils, je tedy jakási intuitivní záležitost, na které jsme se všichni shodli. Rád bych ale zdůraznil, že nová firemní identita je vlastně jedinou změnou, kterou cítím. Z mého pohledu se totiž jinak prakticky nic nezměnilo.
Jak to myslíte?
Naše kancelář nikdy nebyla pouhou pobočkou mezinárodní právní firmy s referovaným byznysem, nikdy jsme nečekali, jaký byznys dostaneme z newyorské centrály nebo z londýnské kanceláře. I proto jsme si od roku 1992 vybudovali silné zázemí v domácí klientele, včetně tuzemských poboček velkých mezinárodních společností. Díky tomu je naše kancelář, bez ohledu na jméno, také ekonomicky stabilní a silná. Opuštění struktur Weil, Gotshal & Manges tak nepřinese žádné problémy ekonomického rázu.
V souvislosti se změnou jména tedy u vás nedošlo k nějakým personálním změnám?
Ne, zůstali všichni partneři, všichni právníci i členové administrativy. Pro nás se v tomto ohledu tedy nic nemění a nemění se nic ani pro klienty. Budeme dělat to, co jsme dělali předchozích 25 let – poskytovat špičkové právní služby v České republice. A když bude potřeba zahraničního práva, potom stejně jako dosud budeme spolupracovat s příslušnou pobočkou Weil. Vždy jsem navíc tvrdil, že není podstatné, jak se kancelář jmenuje, nebo co máte na vizitce. Klienti chtějí uspět, zajímá je, co má jejich právník v hlavě, ne na vizitce. Jinými slovy, v lidech spočívá budoucnost kvalitní advokacie u nás, o jména firem nejde.
Takže i obory, kterým se chcete jako Skils věnovat, zůstávají stejné?
Ano, i nadále budeme mít široký záběr a soustředit se budeme primárně na oblasti, které vyžadují skutečně špičkové právníky, za něž budou klienti ochotni zaplatit odpovídající částky. Samozřejmě bychom také rádi postupně rozšiřovali portfolio, což by nám osamostatnění mělo umožnit. Dává nám totiž šanci věnovat se i klientům, které jsme dříve museli odmítnout kvůli střetu zájmu pro to, že některá z poboček Weilu pracovala pro protistranu i v nesouvisející transakci. Osobně cítím, že vysoké nároky na kvalitu právních služeb mají oblasti jako fúze a akvizice, komplikované soudní spory, složité soutěžní věci, regulace specifických sektorů, jako jsou energetika, telekomunikace či doprava, nebo finanční a bankovní regulace. A to jsou všechno obory, v nichž jsme velice silní, což dokazují naše dosavadní úspěchy.
Například státu jsme v soudních sporech a arbitrážích zachránili už přes 30 miliard korun, tím se jiná advokátní kancelář v České republice pochlubit nemůže. Máme za sebou také řadu vyhraných sporů pro Skupinu ČEZ, úspěchy sbíráme i v práci pro čistě soukromé klienty – Monetu Money Bank, Českou spořitelnu nebo například Unipetrol. A to pracujeme na opravdu složitých a náročných záležitostech, které vyžadují špičkovou kvalifikaci. Z tohoto pohledu je nepochopitelné, že někdo, kdo chce uspět v komplikované kauze, považuje za hlavní kritérium při výběru advokátní kanceláře nejnižší cenu. To je nesmysl.
Jak to myslíte?
Souvisí to s tím, co jsem říkal o lidech a jejich hlavách. Špičkoví právníci mají za sebou kvalitní studium, často zahraniční a drahé. Náročným transakcím pak věnují spoustu času, čemuž by měla odpovídat odměna. Geniální mozek bohužel není změřitelná hodnota, kterou prostě dáte do tendrové dokumentace. Přitom je v advokacii tím nejdůležitějším faktorem – společně s loajalitou ke klientovi, encyklopedickou znalostí práva a ochotou tvrdě pracovat. Abych to shrnul: přijde mi, že se diskutuje stále o jedné straně mince – o nákladech na právní služby. Vůbec se ale nehovoří o výsledku právního poradenství. A ten by přece měl být hlavním kritériem při výběru advokátních kanceláří, zvlášť v případě, kdy pracují pro stát nebo pro municipality. Samozřejmě, že je důležité, na kolik přijdou právní služby, ale také to, co nám přinesou. Na trhu dnes vidíme, že některé kanceláře jsou ochotné se nabízet za cenu, která je zlomkem toho, co si účtovaly před nějakými deseti lety. Proč to dělají? Staletími prověřená zkušenost říká, že co je drahé, nemusí být samozřejmě vždy nejlepší, zato co je laciné, bývá vždy šunt.
Tak proč se to podle vás děje?
Nerozumím tomu. Podle mě v takovém případě hrozí klientovi několik problémů – například možnost, že se mu vybraná advokátní kancelář nebude věnovat tak důkladně, nebo, a to je dle mého názoru nejhorší, příslušné subjekty si začnou obstarávat peníze jinde. Třeba tak, že půjde k protistraně a nechá si rozdíl doplatit. To jsou praktiky, které se prý bohužel na trhu objevují a s nimiž my jako renomovaná kancelář neumíme ani nechceme v žádném případě soutěžit.
Zmínil jste, že se trh právních služeb výrazně mění. Jak konkrétně?
Mění se v mnoha ohledech. Například advokátů na jedné straně přibývá, ale transakcí ubývá. Takže finanční podmínky v advokacii už nejsou tak zajímavé, což bohužel vyústilo v problém, že je poměrně složité sehnat špičkové mladé právníky, kteří se chtějí advokacii věnovat opravdu naplno. Už jich není tolik jako dřív. Advokacie je služba, tvrdá a závislá na časových potřebách klientů. Já osobně jsem konzervativní právník, pořád svou práci vnímám tak, že když mě klient potřebuje, jsem mu k dispozici. Jsem rád, že stejně to vnímají i kolegové v naší kanceláři. Mám štěstí, že u nás soustředíme elitu právníků-dříčů, které jejich profese baví.
Jaká je tedy podle vás budoucnost advokacie?
Podle mě trend směřuje k tomu, že v budoucnu uspějí jen kanceláře, které budou mít špičkové právníky a budou poskytovat špičkové služby s přidanou hodnotou pro klienta. Je to vývoj, který výrazně odstartovala už krize v roce 2008. Před ní bylo poměrně hodně práce pro mnoho kanceláří a klienti byli ochotní platit velké peníze i za průměrné služby. Krize samozřejmě klienty přiměla koukat se více na poměr cena/kvalita, a to už zůstalo a zůstane. Teď zadavatelé očekávají, že za svoje peníze dostanou služby s přidanou hodnotou. A je to tak v pořádku. Proto jsem přesvědčený, že do budoucna přežijí jen skutečně kvalitní advokáti.
Václav Herz, EURO
Rozhovor najdete na euro.cz
