INFO.CZ: Na odchodu Weilu vyděláváme jak my, tak Američané, říká po roce fungování Skils Muzikář

Advokát Karel Muzikář udržel svou kancelář na špičce trhu i po odchodu americké značky Weil, Gotshal & Manges. „Důvody, které nás k tomuto kroku vedly, se ukázaly jako veskrze správné. Odpadly střety zájmů, byznys se rozšířil, máme více právníků,“ popisuje to po ruce fungování nové značky Skils pro INFO.CZ a dodává: „Byznysově to funguje ještě lépe než dříve, a to byl smysl celé operace.“

Na odchodu Weilu vyděláváme jak my, tak Američané, říká po roce fungování Skils Muzikář

Scházíme se zhruba po roce vašeho působení pod novou značkou Skils. Jak se vám daří naplňovat záměry, které jste si předsevzal a loni jste je zhruba touto dobou prezentoval v rozhovoru pro INFO.CZ?

Čekal jsem, že se mne, opět po roce, zeptáte, co je u nás nového a já vám zase řeknu – v podstatě nic. A musím se usmát, protože v podstatě opravdu nic nového po roce není. Všechno běží, jak jsme si říkali loni. Ač je to jen předběžná a hrubá informace, už teď vím, že rok 2019 bude z finančního hlediska o něco lepší, než byl rok 2018. A je to tak potvrzení toho, že byť došlo k jakési formální změně vlastnické struktury, skutečně se nic nezměnilo.

Nadále poskytujeme špičkové služby pořád stejným klientům, v zahraničí nadále spolupracujeme s advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges. Důvody, které nás k tomuto kroku vedly, se ukázaly jako veskrze správné. Odpadly střety zájmů, byznys se rozšířil, máme více právníků. A přirozeně, abychom dostáli kvalitě růstu a profesnímu očekávání seniorních právníků, rozšiřujeme řady partnerů. Martina Kramáře a Jiřího Kindla jsme nejprve posunuli do rolí ekvitních partnerů, a to již v první třetině roku 2019. A protože výsledky firmy byly velmi dobré, umožnilo mi to loni na vánočním večírku oznámit rozhodnutí vedení kanceláře, že další čtyři kolegové, kteří všichni s námi pracují více než 12 let, budou od 1. ledna povýšeni do partnerských pozic.

Tím tedy došlo k naplnění všech čtyř základních cílů, které jsem vám před rokem zmínil – rozšíření počtu ekvitních partnerů, počtu kontraktních partnerů, rozšíření počtu advokátů i rozšíření byznysu. A zdálo by se, že je hotovo a můžeme teď slavit a usnout na vavřínech. Ale opak je pravdou. Jak říká staré přísloví – Bůh tě potrestá tím, že ti splní tvá přání, a pak se uvidí, jak s tím naložíš. Pro mne a celé vedení naší kanceláře je to však jen závazek dál tvrdě pracovat a snažit se, aby špičkový právní servis byl poskytován ještě více klientům. Aby sami klienti rozpoznali ten rozdíl mezi dobrou právní prací a špičkovým servisem. Je to zdánlivě malý rozdíl, ale ve skutečnosti právě v tom je zakódován úspěch.

Co tedy přijde v nejbližší době?

V průběhu února se naše řady dál rozšíří o zhruba pět nových koncipientů, čímž se dostaneme k počtu 50 právníků. Neodešel nikdo, s výjimkou jednoho jediného právníka, s nímž jsme ale byli dohodnuti na odchodu ještě před tím, než jsme změny ohlásili. A jsem skutečně hrdý na celý náš skvělý tým, právnický i administrativní, že v důsledku loňských změn nikdo neodešel.

I proto jsem na letošním vánočním večírku, vedle oznámení o nových partnerech, s velkou vděčností a pokorou poděkoval všem členům kanceláře za to, že věřili našim plánům a vizi, že se nic nemění a že se naopak budeme dál rozvíjet. V to jsem doufal, když jsme se o našich plánech bavili v úvodu našeho loňského rozhovoru. A přirozeně jsem v to doufal, když jsem to poprvé oficiálně oznámil na galavečeru Právnická firma roku 2018, kde jsme získali hlavní cenu pro zahraniční kancelář. Samozřejmě jsem pak během večera zachytil různé ironické a výsměšné poznámky některých kolegů z jiných kanceláří, že je to nesmysl a že jistotně končíme.

O to větší muselo být u některých překvapení, ba někde dokonce hluboké zklamání, že se nám to podařilo. Ale já si vždy připomenu, že závist je jen skrytou formou obdivu, jak říká můj oblíbený filosof Kierkegaard.

Co je samozřejmě zcela za hranou, když někteří kolegové advokáti nezvládnou své roztrpčení a mají potřebu angažovat jisté takzvané „nezávislé“ novináře, aby pod pláštíkem investigativních článků naše úspěchy zpochybňovali a snižovali. Avšak placené pomlouvání je staré jako lidstvo samo a je samozřejmě těžké to prokázat. Ale někdy už je to tak křiklavé, že skutečnost, že někteří novináři píší články za peníze, dokonce konstatovaly ve svých rozhodnutích i některé soudy.

Jaké jsou vaše loňské hospodářské výsledky?

K detailním výsledkům se budeme v průběhu roku samozřejmě ještě vracet a přesné číslo uvidíte ve Sbírce listin. Ale jak jsem předeslal před chvílí, oproti roku 2018 budou finanční výsledky o něco lepší. Řádově to znamená, že porosteme v tržbách asi o tři až čtyři procenta. Mám ale zvyk se k věcem vracet, zkoumat je a analyzovat, jak jsou dlouhodobě udržitelné.

Nedávno jsem se asi po desáté díval na svůj oblíbený seriál F. L. Věk. Je tam jedna scéna, která je u vědomí naší debaty zajímavá – a to když maminka F. L. Věka rozhodne, že na počest Františkova příjezdu na vakace s vysvědčením plným známek „eminenter“ si dají husu už ve čtvrtek. A tatínek, bohatý kupec, se trochu obává, zda nehřeší – aby je Bůh netrestal, když mají maso, což i u bohatých lidí bývalo jen v neděli, už v týdnu. Nejde totiž o to, zda si některé věci můžeme či nemůžeme dovolit, ale jestli je to správné z hlediska ekonomického rozvrhu, z pohledu dlouhodobého, a konečně i z pohledu toho, že skutečně není správné si dopřávat všechno, co chceme, pokud to nepotřebujeme. A tím bych uzavřel toto téma – peníze zkrátka nejsou tím jediným důvodem, pro který naši práci děláme, nicméně je to jediná měřitelná hodnota, zda se nám daří.

Můžete zmínit případy z poslední doby, které byly obzvlášť složité a ilustrují to, co říkáte?

Pokud vezmeme přeshraniční aspekt, šlo třeba o velkou zajímavou transakci, na níž jsme spolupracovali s Weily, a to prodej společnosti Kiwi. Vzhledem k tomu, že teď již nepotřebuji trávit tolik času s administrativou, hodně se v poslední době věnuji kromě fúzí a akvizic i sporné agendě, včetně squeezeoutové problematiky. A právě tam jsme například u Unipetrolu dosáhli ojedinělého vítězství. Ale velkých vítězství jsme dosáhli ve sporné agendě, včetně mezinárodních arbitráží, třeba pro Českou republiku v tzv. solárních arbitrážích, nebo soudních sporech pro Moneta Money Bank, Českou spořitelnu, ČEZ či České dráhy. A na dalších velkých transakcích z oblasti fúzí a akvizic, jak domácích, tak přeshraničních, jsme pracovali pro mnohé další klienty.

Jak tedy obecně vypadá vaše spolupráce s kanceláří Weil, Gotshal & Manges?

Jedním z klíčových důvodů našeho oddělení byla snaha vyhnout se střetu zájmů. Konkrétní věc, kterou jsme dříve nemohli vzít a kvůli které jsme přišli o velký byznys, teď nenastala, protože už z definice kvůli oddělení nastat nemůže. A také o to šlo, aby objem práce obousměrně mohl vzrůst, a ne abychom se o byznys vzájemně připravili kvůli střetu zájmů. Takže i zde výhody převažují nad nevýhodami. Je s tím přirozeně spojena také daleko větší samostatnost při řešení administrativních věcí, když v minulosti bylo nutné činit různá administrativní rozhodnutí nejen z pohledu jednotlivých kanceláří, ale i centrály.

Odchod Američanů a změna značky tedy prospěly oběma stranám?

Přesně tak. Byznysově to funguje ještě lépe než dříve, a to byl smysl celé operace. Ostatně nebylo to nic unáhleného, na přípravě jsme s newyorskou centrálou pracovali dva roky a prošli společně veškeré detaily budoucího uspořádání. I proto jsem nejen doufal, ale byl si víceméně jist, že se nám to podaří, protože – a tím se opět vracíme k začátku našeho rozhovoru – pro klienty, ani pro nás se tím vlastně nic zásadního nemění. Možná je to dáno i tím, že historicky jsme na podobném principu, tedy na principu relativní samostatnosti, fungovali.

Nikdy jsme nebyli hrdí na to, že jsme pobočkou zahraniční kanceláře. Ale na to, že jsme špičková česká kancelář, která je součástí mezinárodního prostředí. A součástí mezinárodního prostředí jsme i nadále, jen jinak. Vlastnická struktura není jediný způsob, jak toho dosáhnout. V úplné kostce jde přece o jediné – jestli sedíte a čekáte, co vám pošlou z centrály, nebo skutečně vytvoříte silného, odborností špičkového hráče na domácím poli s mezinárodním přesahem.

Jaké jsou tedy vaše záměry do roku 2020?

S více právníky to bude samozřejmě opět o trochu náročnější, ale to je důsledek každého růstu. Nicméně práce je hodně, a pokud chceme jít dál a být úspěšní, musíme růst a rozšiřovat naše řady. Možná se opakuji, ale k úspěchu vede jedině tvrdá, každodenní a poctivá práce. Takže v roce 2020 nečekám žádné zásadnější změny, ostatně jako pro konzervativně smýšlejícího člověka je pro mě jakákoliv zásadní změna v podstatě ke škodě.

Osobně se nedomnívám, že v roce 2020 dojde k nějakým silným ekonomickým otřesům. Advokátní byznys, pokud je postaven na široké platformě různých právních odborností, je proti tomu ostatně chráněn – práce v jedné oblasti ubude, ale jinde přibývá. A i proto je důležité mít špičkové právníky dostatečně erudované v různých právních specializacích.

A pokud mi dá Bůh zdraví a sílu, nic se nezmění ani u mne – nadále budu chodit do kanceláře v 7:30 hodin ráno, projdu si program, připravím si administrativní věci, a pak se s kolegy pustím do oné zdánlivě monotónní právní práce. Je štěstí, pokud tu práci milujete, protože se těšíte na každý takový den. Já jsem to štěstí měl a mám a jsem za to vděčný.

Jan Januš, INFO.CZ

Nahoru
Zavřít